Holešovská výzva

v Parlamentních listech vyšel článek, ke kterému jsem přidal svůj diskusní příspěvek. Tím bych Holešovskou výzvu za sebe a předpokládám, že i za pana Jiřího Baťu, zcela ukončil.

Tento článek je přesnou ukázkou toho, co dělají naše média. Nedočetli jsme se ani jednou, jak vznikla Holešovská výzva, kdo ji založil a byl panem Jaroslavem Popelkou vyloučen. Pan Popelka sice přišel v prosince 2011 na schůzku Holešovské výzvy, ale její obsah a program nevytvářel, ale od samého začátku, když vycítil úspěch, jen bořil a ničil. Pan Fiedler se přidal až měsíc poté. Nelze ho považovat za člena Holešovské výzvy, protože pomohl panu Popelkovi k rozkolu Holešovské výzvy, podobně jako příznivci SKDE, kteří se nejdříve s panem Popelkou shodli, že se přidají, aby se po demonstraci 15.3.2012 rozhádali a pokusili se ovládnout Holešovskou výzvu podruhé. Holešovská výzva byla založena na jednoduché myšlence a principech, které pan Fiedler, Adámek, Popelka, Čermák, Ponert, Mareš, Kužvart nikdy nepochopili:

  1. Holešovská výzva vyhodnotila situaci v ČR jako neúnosné zadlužování a rozkrádání státu na několik generací dopředu a jeho ohrožení.
  2. Chtěla řešení, kterým je zastavení této vlády v páchání dalších škod, kterým říká reformy a v zastavení církevních restitucí.
  3. Holešovská výzva na samotném začátku odmítala demagogii levou i pravou, odmítala jakoukoliv ideologii a anarchii.
  4. Holešovská výzva si dala za cíl k prosazení požadavku odstoupení vlády a prezidenta, jinak zrádců ČR, sjednotit odboráře, občanské iniciativy, důchodce a studenty, hnutí a menší mimoparlamentní, politické strany, profesní asociace a také voliče ústavních, parlamentních opozičních stran. K tomu byla svolána celostátní konference na 28.1.2012 a demonstrace na 15.3.2012.

Všechno to ad. 1 až 4. bylo nepochopením nebo s úmyslem rozbito a narušeno právě panem Popelkou, Čermákem, Fiedlerem ve spolupráci s dalšími. Odmítali jsme zakládat další politickou stranu, když jich máme v ČR registrovaných 150. Stačilo podpořit jakoukoliv politickou stranu, která by se přidala. Zvažovali jsme Holešovskou výzvu vložit do politické strany ČSNS nebo Občané 2011. ČSNS pro jiné problémy od této nabídky odstoupila. Pan Adámek, předseda Občané 2011 byl nejdříve proti panu Popelkovi, potom se k němu přidal. Jak jsem poznal lidi kolem Holešovské výzvy, jejich vize a jednání, tak jsem dnes rád, že nemusím řešit starosti pana Fiedlera a Adámka. Nikdy nepřeji a nepřál jsem nikomu nic zlého, ale tady jsem si celkem jistý, že se nemůže dostavit úspěch s pány Adámkem, Fiedlerem s názvem Holešovská výzva. Pánové totiž velmi dobře vědí, že Holešovská výzva skončila přesně v den, když vyloučili její autory. Pokud dnes Fiedler, Adámek tvrdí, že nechtějí předčasné volby, tak jako kdyby tvrdili, že je dobře, že se v ČR krade. Naše vláda a její kmotři získávají čas na rozkradení toho, co zbylo a zahlazení důkazů. Nejdříve musí tato vláda být zbavena moci. Samozřejmě, že si lidé musí uvědomit, že musí vyměnit všechny politiky, kteří ve sněmovně sedí 20 let a jsou zodpovědní za současný stav a teprve potom se můžeme bavit o postupných změnách a nastavení spravedlivého společenského systému.

Nejhorší, co mohlo naší demokracii potkat, je neustálá změna zákonů, které se tvořily přesně na míru bohatých, aby byli ještě bohatší a tomu říkali vznešeně reformy k přechodu od socialistické, totalitní společnosti k demokracii, tedy ke korupci, k beztrestnému dvacetiletému rozkrádání státních podniků a vykrádání a předělávání historie. Holešovská výzva už bez svých autorů, s panem Popelkou, Čermákem, Kužvartem, Fiedlerem, Adámkem, Marešem, Ponertem jasně ukázali, jak by vypadala u nás politická situace potom, co bychom zrušili politické strany, jak prosazovali. Občanská hnutí tohoto typu a její samozvaní vůdci nejsou schopni vyjednávat, naslouchat a přistupovat k řešením s pokorou a s rozumem. Většinou se jedná o radikály plné emocí, nedostatečného vzdělání a zkušeností, kteří jen zneužívají společenské situace ke svému zviditelnění. Ano, oni říkají to, co nás trápí, ale to je všechno. Morálně jsou velmi slabí a neukáznění.

Je mi velice líto, že se tak stalo a omlouvám se všem, kteří nám na začátku věřili. Přesto stále věřím v rozum tohoto národa, v jeho cit pro chvíli, která přijde.

Václav Princ